Znáte skutečnou příčinu existence spreadů?

Tak přátelé a jsem zpátky 🙂 Poslední dva týdny jsem si dala trošku odpočinek po náročném období kurzu a dalších povinností. Parádně jsem se odreagovala, vyčistila jsem si hlavu a teď už mohu opět naplno pokračovat. A mimo to se opět naplno věnuji analýze komoditních trhů a samozřejme spreadů. Kromě toho, že mě spready a trhy obecně velmi baví, mám z toho i slušný přivýdělek v podobě zajímavého zhodnocení. O tom ale bude až další článek, kde zesumarizuji „spreadové“ léto. Podíváme se i na cukr, který nás moc nepotěšil. Dnes jsem ale slíbila, že se budu věnovat dvěma důležitým pojmům – contangu a backwardation.

Často se mě na tyto pojmy ptáte v komentářích nebo mailem. A já jsem za to velmi ráda, protože kdo chce úspěšně spready obchodovat, musí perfektně porozumět tomu, co struktura trhu znamená, jak se mění, a jaký to má dopad na spready.

Contango a backwardation jednoduše představují dvě fáze struktury trhu. Jedna je ta normální, ve které se nachází většina trhů po většinu času (contango). Druhá je ta „nenormální“, která označuje výjimečný inverzní stav trhu (backwardation).

Otázkou tedy je, proč je contango běžnější než backwardation. Zkuste se nejprve zeptat sami sebe: Pokud se komodita musí někde skladovat (komoditu nepotřebujeme dodat/odebrat okamžitě), bude její cena při dodání vyšší nebo nižší? Nebo jinak: Koupíme si future kontrakt na kakao s expirací až za rok. Co myslíte, bude cena tohoto kakaa s dodaním za rok vyšší nebo nižší, než cena kakaa k okamžitému dodání?

Menší pomoc: dodavatel má za ten rok s komoditou určité náklady na skladování, pojištění, financování, atd. A určitě by se mu nelíbilo, kdyby tyto náklady navíc musel platit z vlastní kapsy.

Cena komodity s dodáním např. za rok by měla být vyšší v porovnání s cenou komodity s dodáním zítra. Tak je tomu v případě normálního stavu trhu. Jednoduché že? Čím delší skladování, tím vyšší cena future kontraktu. Platí to dokonce i v případě, že dodavatel danou komoditu ještě nemá a nemusí tak platit za její skladování. V takové situaci pěstitel zpravidla spoléha na budoucí sklizeň. Ať už jde ale o plodinu, která již roste na poli, nebo má být teprve vysazena, její cena bude vyšší kvůli nepředvítatelným událostem, které mohou plodinu ovlivnit. Například kukuřici, která leží někde v silu, hrozí mnohem menší riziko než kukuřici, která teprve roste na poli. Může jít například o nečekané sucho nebo naopak prudké deště, které by poškodily úrodu. Vyšší riziko se potom odráží ve vyšší ceně vzdálenejších kontraktů.

Když si ceny všech obchodovaných kontraktů vykreslíme do grafu, získáme křivku s názvem term structure. Normální stav trhu, čili contango, můžete momentálně vidět například na trhu s kukuřicí na následujícím grafu. Křivka s časem postupně roste, tak jak se zvyšují náklady související s delším držením komodity a budoucími riziky.

Nyní pojďme na inverzní trh, který se označuje jako backwardation. Bližší kontrakty, tzn. komodita s dřívějším dodáním, je naopak dražší. Ale to není úplně normální že? Vždyť proč bychom měli platit více za komoditu, kterou má dodavatel na skladě a s jejím držením je spojeno minimální riziko?

Odpověď je také jednoduchá – o komoditu je prostě obrovský zájem. Zpracovatelé ji potřebují ihned a jsou ochotni si za to připlatit. Často se to stává v situacích, kdy je nedostatek komodity, tzn. že se rapidně sníží nabídka. Nebo naopak se rapidně zvýší poptávka, kterou nabídka nestíha pokrýt.

Term structure s backwardation můžete vidět momentálně například na trhu s kakaem , kde křivka s časem klesá.

Takže podstata sturktury trhy je myslím si jasná a poměrně jednoduchá. Dalším oříškem je ale jiná věc – dokázat si to všechno spojit přímo s komoditnímy spready. Co vlastně spread znamená? Spread je cenový rozdíl mezi dvěma kontrakty. Takže z toho vyplývá, že tento rozdíl nám ukazuje, jak silné je momentálně contango nebo backwardation.

Skvělé. Takže za prvé, spready nám ukazují aktuální stav trhu. A kromě toho za druhé, spready jsou takovým oknem do minulosti, protože nám prozrazují i historický vývoj contanga nebo backwardation.

Není ale v mé moci dopodrobna tuto záležitost vysvětlit pouze prostřednictvím článků. Až tak jenoduché to totiž není. Ale velmi dobře se mi problematiku podařilo rozebrat prostřednictvím videolekcí v rámci kurzu. Připravila jsem na to prezentace s vlastními názornými grafikami. Studenti díky tomu mohli pěkně vidět, co vlastně znamená, když spread roste nebo klesá. Co znamená, když je trh v nějaké extrémní situaci a na co si tehdy dávat pozor nebo naopak jak takové příležitosti využít v náš prospěch.

Další skvělou věcí na struktuře trhu je to, že křivka term structure je k dispozici v aplikaci SpreadCharts.com, která je zdarma. V záložce Historical najdete tuto důležitou křivku a to nejen pro aktuální data, ale můžete si i zobrazit jak vypadala v minulosti 🙂