Máte produktivní nebo neproduktivní investici?
Představte si všechny vaše investice a odpovězte si na tuto otázku. Nejste si v odpovědi jisti? V dnešním článku si oba tyto typy rozebereme a uvedeme příklady.
Produktivní aktiva
První skupinou jsou investice či aktiva, která generují peněžní toky a produkují daný výstup – produktivní aktiva. Naši kupní sílu přenášíme dále a očekáváme, že v budoucnu bude kupní síla větší. Jedná se především o akcie, dluhopisy, zemědělskou půdu nebo nemovitosti na pronájem. Vezměte si například dobře řízenou společnost. Skrze ní protékají peníze, a když se jí daří, na konci období má peněz více (volného cash flow). Půda produkuje výstup v podobě různých plodin, z nemovitosti pak máte výši nájmu. A všechna tyto tři aktiva můžeme kdykoliv prodat za tržní cenu. Dalším příkladem jsou dluhopisy, u těch přesně víme, jaké finanční toky budou generovat a kolik za ně dostaneme.
Neproduktivní aktiva
Druhou skupinou jsou aktiva, která nikdy nic produkovat nebudou – neproduktivní aktiva. Investor je nakupuje a doufá, že je od něj koupí v budoucnu někdo jiný a za vyšší cenu. Charakter je zde z krátkodobého pohledu až spekulativní. Jedná se například o cibulky tulipánů, umělecká díla, známky, starožitnosti nebo i zlato. Aby cena rostla, musí se zvyšovat také zájem a počet nakupujících na trhu. Zlato stejně jako obraz Mony Lisy zůstane vždy jen zlatem a obrazem. Nijak se nerozmnoží a nic neprodukuje. I když je pravda, že obraz můžeme například pronajmout galerii, ale s touto situací teď nepočítejme. Sám mám v portfoliu zlato, avšak pouze v řádech procent. Hezky mi vyvažuje situace, kdy akcie padají.
Warrenn Buffett a dvě hromádky
Představte si dvě hromádky. Hromádka A se skládá ze světových zásob zlata – 170 000 metrických tun. Pokud z ní uděláme krychli, jedna strana bude mít šířku zhruba 20,7 metrů. Dejme tomu, že cena takovéto krychle je 9,6 biliónů USD.
Vytvořme teď hromádku B, která stojí stejně. Nakoupíme veškerou zemědělskou půdu v US, poté 16 akcií společnosti Exxon Mobil, což je jedna z nejproduktivnějších společností na světě se zisky někdy i přes 40 miliard USD ročně. Po těchto nákupech by nám zbylo ještě 1 bilión USD.
Po čase u hromádky A vzroste či poklesne cena dle těžby, nabídky a poptávky, avšak hromádka zůstane stejná. U hromádky B získáme dividendy z akcií, půda vyprodukuje tuny kukuřice pšenice nebo i třeba řepky. Kterou hromádku byste si vybrali, A nebo B?
Závěr
Investic a jednotlivých aktiv, kam investovat, je spoustu. Některé se dokážou rozmnožit, vyprodukovat přínosné hodnoty, dokonce se i zněkolikanásobit. Některé zůstanou nehnutě ve stejném objemu, pouze se změní jejich cenovka. Ať už si vyberete jakoukoliv investici, nezamýšlejte se pouze nad možným výnosem, avšak zahrňte také jiné pohledy. Například ten dnešní o produktivních a neproduktivních investicích. Investujte rozumem, nikoliv emocemi.