Opce

Obchodní systém pro short neefektivních ETF – 3. díl – délka obchodu

minulém článku jsme si vysvětlili, že jedním z preferovaných vstupu do obchodního systému pro short volatilních ETF je výše indexu VIX.  Dnes se zaměříme na bližší specifikaci, proč tomu tak je a ukážeme si, jak důležitá je pro úspěch strategie rovněž zvolená délka obchodu (což lze též asociovat se zvoleným časem do expirace opčních kontraktů). Dnešní díl tedy bude více obrazový, ale jak se říká – obrázek/graf vydá za 1000 slov. Ještě pro úplnost dodávám, že na těchto modelech jsme v rámci fondu Charles Bridge spolupracovali s Pavlem Hálou – zakladatelem a hlavním architektem projektu SpreadCharts.com.

Nejprve je třeba si vymezit statistické rozdělení hodnoty indexu VIX, což zobrazují grafy 1 (vše) a 2 (nízká volatilita). Pro účely modelu bylo období nízké volatility definováno jako období mezi lety 2004-2007 a následně 2012-dále. Jednoduše se jedná o období, kdy existovala výrazná intervence centrální banky na ekonomiku v podobě QE a dalších stimulů, nebo docházelo ke kreditnímu boomu soukromého sektoru (růst bankovních úvěrů).

Klíčové hodnoty pro vstup do short strategie – např. bear call/put spreadu – v tomto případě do ETN:VXX jsou tedy ploché první derivace pravděpodobnostního rozdělení, tedy v podstatě 3 úrovně: 19/20 – 27 – cca 30. V období nízké volatility (graf 2) je naopak úspěch nastoupit při úrovni VIX = 19, je však následně zaručena vysoká šance na úspěch.

Graf 1: Statistické rozdělení indexu VIX - všechna období (zdroj: vlastní model)
Graf 1: Statistické rozdělení indexu VIX – všechna období (zdroj: vlastní model)
Graf 2: Statistické rozdělení indexu VIX - období nízké volatility (zdroj: vlastní model)
Graf 2: Statistické rozdělení indexu VIX – období nízké volatility (zdroj: vlastní model)

Graf 3 rovněž naznačuje, že je vhodné nečekat až do expirace kontraktů, ale vybírat zisky zhruba po 6 měsících. Důvodem je cykličnost výstřelů ve volatilitě. Pokud by byl takovýto výstřel ve volatilitě zaznamenán v posledním kvartále životnosti strategie, výrazně by ji mohl poškodit.  To je ostatně důvod, proč ze strategie v naprosté většině případů vystupujeme při dosažení cca 85-90 % potenciálního zisku nebo max. 3 měsíce před koncem opční expirace.

Graf 3: Heat mapa pro pravděpodobnost úspěchu strategie v závislosti na délce obchodu (zdroj: vlastní výpočet)
Graf 3: Heat mapa pro pravděpodobnost úspěchu strategie v závislosti na délce obchodu – impl. contango 4% (zdroj: vlastní výpočet)
Graf 4: Heat mapa pro pravděpodobnost úspěchu strategie v závislosti na délce obchodu - impl. contango 4% (zdroj: vlastní výpočet)
Graf 4: Heat mapa pro pravděpodobnost úspěchu strategie v závislosti na délce obchodu – impl. contango 2% (zdroj: vlastní výpočet)

Konečně následující 3D graf jasně zachycuje vztah mezi pravděpodobností úspěchu strategie (win) v závislosti na délce do expirace, resp. délce držení pozice a výši indexu VIX při vstupu do strategie.

Graf 5: Vliv závislosti hodnoty VIX a délky obchodu na pravděpodobnost úspěchu obchodu (zdroj: vlastní model)
Graf 5: Vliv závislosti hodnoty VIX a délky obchodu na pravděpodobnost úspěchu obchodu (zdroj: vlastní model)

Lze tedy vyvodit zcela logický a jasně patrný závěr. Čím delší délka držení pozice, tím větší šance na úspěch dané strategie (pro období nízké volatility). Pro modely byla použita průměrná očekávaná míra contanga 4%, resp. 2%. Pro představu průměrné realizované contango ve výši 2% by „ustálo“ i nástup do krize 2008 (pre-Lehman) i evropskou krizi v 2011.

Implikované kontango na úrovni 2% by mělo s určitou pravděpodobností přežít i ztrátový rok na S&P, implikované kontango 4% by pak mělo přežít flat rok.

Konceptu implikovaného contanga se budeme věnovat v některém z dalších dílů vzdělávacího seriálu. Je v zásadě určující pro volbu hranice, kam trh může v rámci daného časového rámce dojít a tedy i pro volbu opčních striků dané strategie pro short trhu jako VXX, UVXY apod.